Důležitost enzymů a co dělat, když jich máme nedostatek?
Jak poznáme, že trpíme nedostatkem enzymů? Kdo by měl trávící enzymy užívat a jaké?
Z hodin biologie si určitě všichni pamatujete pojem enzymy, trávící enzymy a také fakt, že spousty enzymů jsou přítomny v trávící soustavě člověka (ústa, žaludek, střevo, slinivka břišní apod.) a také je do těla dostáváme stravou, kterou konzumujeme. Enzymy najdeme ve všech živých systémech a předpokládá se, že i jednodušší buňky obsahují přes 300 enzymů, které řídí rychlosti prakticky všech reakcí, které v nich probíhají. Identifikovaných enzymů je již přes 10 000.
Enzymy jsou vlastně biokatalyzátory, které se podílejí na řízení a koordinaci opravdu komplexního souboru chemických procesů, které v organismu probíhají a umožňují průběh takových reakcí, které by v lidském těle za normálních podmínek neprobíhaly.
Enzymy obecně, můžeme rozdělit do těchto šesti skupin: oxidoreduktázy, transferázy, hydrolázy, lyázy (syntázy), izomerázy, ligázy (syntetázy).
Zde se zaměříme na trávící enzymy, které se podílí na štěpení živin a spadají tedy pod výše uvedené hydrolázy. Většinu trávicích enzymů pak můžeme dále rozdělit na:
a) Lipázy, (od slova lipid), tedy rozkládají tuky a mastné kyseliny
b) Proteázy (od slova protein), rozkládající tedy bílkoviny a aminokyseliny
c) Maltázy, amylázy, celulázy, sacharázy (od slova sacharid), rozkládající cukry
d) Nukleázy, rozkládající nukleotidy a nukleové kyseliny
Jak poznáme, že trpíme nedostatkem enzymů?
Co se trávících enzymů týče, stačí pozorovat následující symptomy, krom těch níže uvedených: neustálý hlad, únava, rychlé přibývání na váze, opakované a časté kandidózy, svalové křeče, podrážděnost, zánět tlustého střeva. Zde si stáhněte jednoduchý test na deficit trávicích enzymů.
Kdo by měl trávící enzymy užívat a jaké?
Pokud jsme zdraví, se zdravým trávícím traktem, pak trávíme vše velmi dobře. Vzhledem k množství a rozmanitosti potravin, které konzumujeme, a vzhledem k hektickému životnímu stylu, který většina z nás vede, máme trávení ve většině případů méně než optimální. Autoimunitní i onkologická onemocnění mohou mít vztah k deficitu určitých enzymů. Při oslabení trávícího systému (nejčastěji žaludek, slinivku) dochází k tomu, že enzymy nefungují, jak by měly, tudíž neštěpí makroživiny (cukry, tuky, bílkoviny) a tyto složky pak nemůžeme dostatečně strávit. To pak způsobuje hnilobné procesy, nadýmání, bolesti břicha, průjmy, zácpy apod. Na aktivaci enzymů je velmi často podílí pH kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Při nedostatečné kyselosti dochází například k přemnožení helikobaktera pilori. pH žaludku většinou klesá s přibývajícím věkem. Pomocníkem může být Betain HCl s pepsinem, který okyselí žaludek, aktivuje travící procesy, zklidní žaludeční sliznici a zmírní občasné pálení žáhy.
Studie ukazují, že proskurník lékařský může pomoci normalizovat sliznice v dýchacích cestách a zažívacím traktu a může tak potenciálně zmírnit poškození sliznic. List papáji chrání sliznici žaludku a tím pomáhá předcházet poškození žaludečních stěn a předcházet tvorbě vředů. Extrakt z Gota Koly, bylina dlouhověkosti pocházející z Indie, je neobvykle bohatá na vitamíny skupiny B a draslík a může pomoci zlepšit vstřebávání živin.
Dalším příkladem pak jsou potravinové intolerance na laktózu (neplést si s alergií či senzitivitou), kdy máme nedostatek enzymu laktázy, štěpící cukr laktózu (v kravském mléce). Enzymy, obsahující laktázu mohou být velmi nápomocny. Tento problém je velmi častý nejen u malých dětí.
Dalším příkladem je intolerance ne lepek (gluten), který štěpí hned několik enzymů a jedním z nich je DPP-IV (dipeptidyl peptidáza IV).
Kvalitní trávící enzymy může užívat každý, včetně malých dětí. Stačí je přidávat do jídla a dávkování záleží na velikosti porce a na konkrétních zažívacích problémech. O vhodnosti se poraďte se svým ošetřujícím lékařem či terapeutem. Obrátit se můžete také na naši poradnu poradna@puravia.cz která je zdarma.
Vždy dbejte na to, aby trávící enzymy rostlinného původu, byly bez zbytečných přídatných látek jako například stearan hořečnatý (protispékavá látka), maltodextrin, apod.
Autor článku: Mgr. Eva Hájková